Loupak.cz - Vtipy

Přijde pán ke krejčímu vyzkoušet na zakázku objednaný oblek a první, čeho si všimne, jsou příliš dlouhé rukávy.
„Žádný problém,” říká krejčí, „jen dejte ruce před sebe a ohněte je v lokti. Vidíte, už je to v pořádku.”
„Ale koukněte, límec mi sahá až po uši!”
„Dobře, jen trochu ohněte záda, ještě kousek, tak, to je ono.”
„Ale šlapu si na konce kalhot!”
„Stačí, když malinko ohnete kolena, tím se to srovná. A je to! Koukněte se do zrcadla, ten oblek vám padne jako ulitý!”
Pán tedy odchází, zkroucený jako preclík. Na ulici projde kolem lavičky, na které sedí dvě ženské. Jedna říká: „Podívej, chudák támhleten pán.”
„Jo, ale koukni, jaký má nádherně vypasovaný oblek!”

„Proč ten kožich tak zapáchá?”
„To bude asi proto, že je to pravý hermelín.”

Po obchodě se batolí dvě malá žluťoučká kuřátka. Vedoucí se zlobí: „Kdo dal ta vajíčka k topení?!”

Přijde pán do obchodu a ptá se: „Máte nějaký hodně těžký puzzle?”
„No ano, mám tu pampelišku o 500 dílkách,” odpoví prodavač.
„Ne, ne, pět minut. Něco těžšího?”
„No tak ještě tu máme nebe bez mraků o 1 500 dílkách.”
„Ne, ne, 15 minut. Něco doopravdy těžšího?”
„No tak si zajděte do obchodu, kupte si strouhanku a složte si rohlík!”

V prodejně motocyklů zazvoní telefon: „Dobrý den, tady pohřební služba. Prosím vás, kolik jste včera prodali těch japonských motorek?”
„Deset,” odpovídá prodavač.
„Aha,” zamyslí se pohřebák, „tak to se nám dvě ještě někde toulají!”

Netrháme vaše prádlo v automatických pračkách. Děláme to pečlivě manuálně.

V optice: „Prosil bych nemrznoucí kapalinu na brýle.”

V zelenině: „Kilo máku.”
„Zabalit?”
„Nemusíte, já mám síťovku...”

„Pane řezník,” rozčiluje se stará Petrásková, „včera jste mě ošidil o třicet korun!”
„Kdepak,” dává mistr ruce pryč. „Ptal jsem se, jestli to může být o třicet korun víc, a vy jste řekla, že ano!”

Jdou takhle Fifinka, Pinďa a Myšpulín z jedné čínské restaurace, hladí si bříška, olizují se a při tom říkají: „Bóbika.”